Geologický ústav AV ČR, v. v. i.

Badatelské centrum střední velikosti, jehož hlavním cílem je získávat, interpretovat a integrovat znalost zemského systému.

Novinky

Syndikovat obsah

Týden vědy a techniky

Datum a čas události: 
01.11.2014 - 09:00 - 15.11.2014 - 16:00

Náš program je zde

Z posledních ocenění...

Detaily všech ocenění od roku 2007 naleznete zde.

U nás na návštěvě - Týden vědy a techniky 2013

Návštěvníci letošního Týdne vědy a techniky si prohlédli pracoviště elektronové mikrosondy, chemických laboratoří, optické mikroskopie i nahlédli pod ruce paleobiologům.

Návštěva Dr. Juana Manuela Liria z Antarktického ústavu v Buenos Aires (Argentina)

V rámci programu KONTAKT (MŠMT) navštívil ve dnech 15.9-14.10. 2013 GLÚ Dr. Juan Manuel Lirio z Antarktického ústavu v Buenos Aires (Argentina). Dr. Lirio má vice jak 30-ti letou zkušenost ve výzkumu v Antarktidě. Cílem jeho návštěvy nebyla pouze logistická příprava společného terénu v Ohňové Zemi, ale také zvládnutí základů metodiky datovaní hornin pomocí metody fission-track, která v Argentině chybí. Během jeho pobytu, dr. Lirio přednesl přednášku “Paleoclimatic importance of the Antarctic continent“ na Masarykově Univerzitě v Brně.
Autor: Martin Svojtka

Zajímavosti

Syndikovat obsah

Kryogenní jeskynní karbonáty – nový nástroj k odhadu minimální hloubky dosahu permafrostu v poslední době ledové

Kryogenní (vzniklé účinky mrznutí) jeskynní karbonáty lze identifikovat v jeskyních na základě jejich charakteristické formy výskytu, typického tvaru, unikátních poměrů stabilních izotopů uhlíku a kyslíku a podle datování, které dokládá jejich vznik v době ledové. Jeskyně s omezenou ventilací obecně vykazují teplotu jeskynního prostředí srovnatelnou s teplotou okolního horninového prostředí. K bodu mrazu nebo pod něj se proto mohou prochladit jen v souvislosti s existencí permafrostu.

Ichnofosilie zachovalé v kontaktu s nemineralizovanými pozůstatky živočichů, střední kambrium Barrandienu, Česká republika

V sedimentech středního kambria Barrandienu bylo zjištěno několik morfotypů ichnofosilií zachovalých v těsném kontaktu s nemineralizovanými pozůstatky živočichů, nejčastěji členovců. Obdobné stopy v menší tvarové rozmanitosti byly z kambria Barrandienu popsány autorem anotace již v r. 2000, tedy daleko dříve, než byly analogické tvary rozpoznány na klasických "úložištích" (lagerstätte) kambrické fauny Chengjiang a Burgess.

Minerální fáze zirkonu z rýžovišť v oherském riftu: nové údaje o „stronciopyrochloru“

Na základě kvalitativního studia uzavřenin 80 mimořádně velkých krystalů zirkonu z aluviálních uloženin v oblasti třetihorního, převážně čedičového vulkanizmu v s. Čechách a jv. Sasku byly vybrány tři krystaly z lokality Podsedice k detailnímu studiu jejich fázového složení. Byly identifikovány primární a sekundární inkluze v nich a využity k interpretaci syn- a epigenetických procesů vývoje zirkonů.

Interpretace vývoje teplické kaldery pomocí studia zonality krystalů křemene metodou LA-ICP-MS

Altenberg-teplická kaldera je největší variský vulkanoplutonický komplex v Českém masívu za zachovanou strukturou kaldery vyplněnou ryolitem, lemovanou žilami žulových porfyrů a následně proráženou komagmatickými rudonosnými granity. Horniny všech vývojových stádií kaldery obsahují krystaly křemene, které byly předmětem výzkumu. Pomocí katodové luminiscence byla zdokumentována vnitřní stavba křemenných krystalů, zejména jejich zonálnost. V jednotlivých přírůstkových zónách krystalů křemene byl následně stanoven obsah stopových prvků metodou LA-ICP-MS.

O ústavu

SuchdolGeologický ústav AV ČR, v. v. i. je badatelské centrum střední velikosti, jehož hlavním cílem je získávat, interpretovat a integrovat znalost zemského systému a jeho geologické i biologické minulosti, bez níž není možné porozumět současnému životnímu prostředí. Zemský systém chápán jako výsledek interakce endogenních a exogenních geologických procesů, vývoje bioty a vlivů člověka. Ko-evoluce zemského systému znamená úzké propojení a nepřetržité vzájemné ovlivňování biotických a abiotických procesů vedoucích například ke změnám složení atmosféry, klimatickým změnám a tím rychlosti zvětrávání, tvorby reliéfu, vývoje sedimentárních pánví i některých typů ložise.